Dobrý den, chtěla bych se podělit o svojí zkušenost s touto nemocí a léčbou na dálku. Začalo to zvýšenou teplotou, bolestí v krku a zarudlýma očima. Po týdnu jsem jela na testy už v horečkách, samozřejmě už s pozitivním výsledkem. Horečky přetrvávaly a nešly srazit ani léky, ani zábaly. Po třech dnech horeček mi zavolali záchranku, která mě okamžitě odvezla do nemocnice. Po dvou dnech v nemocnici s kyslíkovou maskou už jsem to nedávala a tak mě převezli na ARO, kde poslední co si pamatuji je ,že mě uspí. Poté mě uvedli do umělého spánku s tracheostomií na 11.dní. (na umělou ventilaci)
V umělém spánku jsem si naprosto přesně uvědomovala co se se mnou děje, že se mi špatně dýchá, nemůžu mluvit a že se nemohu hýbat. Moje prognóza byla velmi špatná, skoro nulová a i já si to uvědomovala skrze sen. Bylo mi tak zle, že jsem se ve snu rozhodovala o tom, že z tohoto světa odejdu. Poté co jsem se rozhodla, že to přijmu a čekala jsem na poslední sbohem od blízkých, které nepřicházelo, tak jsem si řekla, že přece neodejdu bez rozloučení a začala jsem ve snu upozorňovat na to, že chci žít. Moji blízcí to pocítili podivnými příhodami jako, když mé mamce spadl křížek ze zapnutého řetízku, mé sestře vypadaly knihy z police, mému malému prasynovci se ztratilo zachranářské autíčko, aby ho poté zase našel, synovci se skopal koberec po postelí a moje dcera to odmítla vzdát a podvědomí ji navedlo k počítači, kde narazila náhodou na pana léčitele Cvrka.
Poté co se spolu domluvili na mojí léčbě, se můj stav začal pomalu zlepšovat, což se v mém snění projevilo tím, že ke mně přišlo bílé kotě a bylo u mě do té doby až jsem se cítila lépe. Ve skutečnosti jsem se zlepšila natolik, že mě po pár dnech probudili z umělého spánku. Všichni lékaři to považovali za zázrak.
Po propuštění z nemocnice přetrvávají jisté komplikace, ale i ty se pomalu lepší. (covid jsem dostala 19.října, od 1.prosince jsem doma z nemocnice, ale stále jsem v pracovní nechopnosti)
Věřím tomu, že se musí každý rozhodnout sám o tom, co chce, ale taky musí mít vnímavé blízké, kteří to nevzdají a nechají se vést intuicí a pak je prosba vyslyšena a nabídnuta cesta k uzdravení v tomto případě naleznutím výborného léčitele, kterému bych toutou cestou chtěla mockrát poděkovat. Patří Vám velké díky.

Eva Ch.